Dobrý den!

 Спасибо всем за обратную связь по прошлому выпуску! Меня очень порадовали и заинтересовали вопросы, которые многие задавали после выполнения заданий на притяжательные местоимения.

Всем приславшим работы я постаралась ответить в письмах, но был один вопрос, который возникал практически во всех заданиях – употребление местоимения svůj.

 
С этого вопроса мы начнём в разделе «Для Начинающих», и ещё потренируемся в употреблении и склонении притяжательных местоимений. «Продолжающим» предлагаю завершение материала о разговорном чешском языке. А в разделе «Интересное» на этот раз предлагаю Вам несколько интересных высказываний известного чешского писателя – Карла Чапека…..

 
«Для начинающих»

Начнём с общего вопроса – употребление местоимения svůj.

Очень многие из вас в выборе местоимения опираются на аналогию с одним из уже известных вам иностранных языков. Но т.к. у большинства это английский, немецкий или французский, то аналогия здесь не совсем уместна. Это языки западные, а чешский – славянский язык, и в данном вопросе гораздо правильнее было бы опираться на аналогию с русским языком.

 
Ср., например:

Otec daroval svému bratrovi nové pero.

У многих здесь встретилась ошибка: Otec daroval jeho bratrovi nové pero, т.к., видимо, опора была на аналогичное предложение в одном из западных языков (по-английски, например, было бы: Father presented a new pen to his brother).

 Вывод прост!

В чешском языке нужно употреблять местоимение svůj в тех случаях, где вы по-русски употребили бы местоимение свой.

 Потренируемся ещё:

1. Поставьте местоимения в скобках в нужном падеже.

Dostal jsem dopis od (svůj) otce,

(náš) učitele,

(tvůj) chlapece,

(váš) přítele,

(můj) muže

Děkujeme (svá) matce

(náš) učiteli,

(tvůj) chlapeci,

(váš) příteli,

(můj) muži

Vzpominam si na

(svá) matku

(náš) bratra,

(tvůj) syna,

(váše) kamarádku,

(tvoje) sestru.

2. Вместо точек вставьте:     mé / moje, tvé / tvoje, své / svoje:

Pod ... oknem rostou stromy. – Přátelé nám často pišou o ... městě. - Dědeček sedí ve ... křesle. - Pojedeme na venkov ... autem. - Umyj si ruce ... mydlem. - Pamatuj si na ... dobrá slova. - Jsou to ... jablka? - Ten kompot je z ... jablek? - Mohu se podívat do ... zrcadla?

 3. Вместо точек вставьте:        má/ moje, tvá/ tvoje, svá/ svoje:

Ziji spolu se ... sestrou. - Jedeme dnes na venkov k ... starí babičce. - Nesu knihu ... sesřte Bozeně. - Čtu dopis od ... babičky. - Jdeme do zahrady se ... kamarádkami. - Bydlím u ... tety. - Děkuji ... matce. - Jedu ke ... sestrám. - Seznamím vás se ... přítelkyní. - Ty neznáš ... tetu? - Včera jsem viděl ... ženu. - ... vdaná sestra má nový byt.

 Ваши работы, в также вопросы и предложения я жду по адресу: czechlanguage@yandex.ru

 
«Для продолжающих»:
…  Slangy a spisovná čeština – dokončení

 Cirkusový slang

Cirkusové prostředí je specifické svou uzavřeností a určitou tajemností. Tato uzavřenost je také zdrojem řady pověr a předsudků o cirkusech a lidech kolem něj. Široká veřejnost má znalosti o cirkusovém prostředí převážně z pera Eduarda Basse, avšak je třeba říci, že jde o velmi věrné zobrazení tohoto světa, které vzali za své i samotní artisté. Ilustruje to například fakt, že výraz „maringotka“, do českého cirkusového prostředí uvedl právě Bass, do té doby se používal jen starý výraz „vostavák“ (který však nevymizel ani v dnešní době).

Cirkus má mnoho společného s vrcholovým sportem, stejně jako se špičkovým uměním. Cirkusový artista se na své povolání připravuje od raného dětství, trénink je náročný, intenzivní, a trvá mnoho let. Artista musí provádět i nejriskantnější čísla s naprostou jistotou. Výchova artisty je tak náročná, že mimo „cirkusové“ rodiny je v podstatě nemyslitelná. Vázanost na rodiny je také hlavním zdrojem oné uzavřenosti cirkusového prostředí.

Významným rysem cirkusového světa je jeho mezinárodní charakter. Cestování a vystupování v okolních zemích bylo obvykle ekonomickou nutností. Na rozdíl od divadelní hry je ovšem cirkusové číslo srozumitelné všeobecně, není závislé na konkrétním jazyku. Mezinárodní charakter mívá i prostředí každého jednoho cirkusu, kromě „kmenových“ artistů se vystoupení obvykle účastní i různé skupiny z dalších zemí. Staré cirkusové rodiny proto vždy kromě artistického mistrovství, resp. hluboké znalosti chovu zvířat, pěstovaly rozsáhlou znalost cizích jazyků. Kromě obligátní němčiny a francouzštiny bývala běžná i znalost italštiny, resp. v novější době angličtiny. Cirkusový slang tedy obsahuje velký počet výrazů z uvedených jazyků, na prvním místě tedy z němčiny a francouzštiny. K jeho charakteristikám patří i velká stabilita, jazyková hra je zde minimální, snaha o originalitu nulová. Některé z termínů, které uvádíme, v podstatě ani nemají svůj ekvivalent v nějaké „oficiální“ terminologii, představují tedy samy o sobě terminus technicus.

ABTAJL, ADLER, AMBUŠ, ANŠLÁG, ATILA, AUGUST, BANKINA, BAUCHPERŠ, BAUM, BLAGA, BLUTRAUŠ, CELŤÁK, ČERPAČKA, DOMPTÉR, FALÉ, FESŤÁK, KOPFŠTAND, MAST, PAKOVÁK, PAŠA, ROZUM, RUNTOVKA, SPODÁK, ŠUSTROVAT, TENŤÁK, UNTRMAN, VOSTAVÁK, ZVĚŘÁK,

Divadelní slang

Z řady slangů různých uměleckých oborů patří slang divadelní k nejstarším a také k relativně nejlépe známým. Divadlo hrálo velkou roli v národním uvědomění v průběhu 19. století. Částečně i v té souvislosti u nás došlo k širokému rozvoji ochotnického divadelnictví. Ochotnické soubory pravidelně komunikovaly s profesionálním divadlem, hostování špičkových herců v ochotnických představeních bývalo ještě v 60. letech zcela běžné.

Divadelní slang byl již před druhou světovou válkou předmětem zájmu jazykovědců (věnoval se mu ve své klasické stati František Oberpfalcer 1934), spisovatelů a žurnalistů. Například Karel Čapek ve své knížce „Jak vzniká divadelní hra“ z roku 1925 popisuje herečky takto: K dámskému souboru pak přísluší tragédka nebo heroina, jež hraje v kostymech, první milovnice neboli hadrářka (protože potřebuje nejvíc toilet), lyrická milovnice (též fňukna), šlechetná matka, zvaná též smrděnka, drastická matka, ženské charaktery, naivka čili mrcek, a komorné, zvané též slunděry nebo pičičandy. Nápadným rysem divadelního slangu je vyšší procento inteligentního vtipu a určité jazykové „elegance“. Je to dáno pochopitelně jeho tvůrci, kteří, kromě lásky ke své profesi (společné všem tvůrcům nových slangových výrazů), jsou obdařeni schopností pohotové improvizace.

Historickým základem divadelního slangu je tradiční německá divadelní terminologie. Řada termínů již patří minulosti, zejména ty, které byly spojeny se životem kočovných společností (abšídky, parlér). Mnohé však přetrvávají do dnešní doby (štych, aktšlus, auslág aj.). a v průběhu desetiletí se přidala řada termínů nových. Klasický divadelní slang ovlivnil slang dalších oblastí, především film, ale také slang rozhlasový či televizní. Divadelní slang, podobně jako například slang sportovní, také ovlivňuje běžnou mluvu (kláda, mrcek, štěk). Náš slovník čerpá z prostředí činohry, opery i operety, živě používané výrazy jsou doplněny asi třetinou výrazů starších, které však k divadelnímu světu svým způsobem stále patří.

AKTŠLUS, ALTERNAČKA, ANŠTANDKA, AUGNRÁFEK, AUSLÁG, BIDÝLKO, BLAF, CUNT, DOJÁK, FERMAN, FLAJŠKA, FORBÍNA, GAŠPÍL, HAUPTKA, HELD, HERENDA, HUND, KANDRDAS, KASAŠTYK, KLÁDA, KNÍKNA, KOMINDA, LACHPAUZA, LÍBHÁBR, MILAS, MRCEK, NACHTANC, OPERANDA, PALMA, PIČIČANDA, PINDA, REBARBORA, SLUNDĚRA, SUBRET, ŠÁLY, ŠLÁGVORT, ŠNULCE, ŠTĚK, ŠTRONZO, ŠTYCH, ŠUMLOVAT, ŠVÁDA, VORTA

Hudební slang

Hudební slang je podobně rozsáhlý jako slang divadelní, je však ve veřejnosti méně známý. Starší výrazy, společné klasické i populární hudbě, obsahují větší počet slov německého původu (horna, mundštyk, šlágverk). Ta nechybí ani v slangu z prostředí populární hudby, avšak zde – a zejména pak v jazzové hudbě – hrají podstatně větší roli slova anglického původu. Hudební slang má řadu výrazů společnou se slangem divadelním. Logicky sem patří zejména výrazy týkající se veřejného provozování hudby na koncertech (ponorka, holanďani, přesilovka). A společným rysem s divadelním slangem je také inteligentní vtip, řada frází se používá jak v divadle, tak v hudbě (ostudu jsme si nezkazili), jiné jsou pro hudební svět specifické (v jednom místě ti to neladí – tam co stojíš).

Některé výrazy zařazené v tomto slovníku pocházejí z prostředí divadla Semafor. Toto divadlo, zejména v 60. letech, zásadním způsobem ovlivnilo českou kulturu (a to nejen divadelní a hudební) a odtud se také rozšířila řada hudebních slangových výrazů.

ALTKA, AUFTAKT, BASÁK, BASPÍČA, BATLAVKA, BEGLAJT, BICÁK, CAJDÁK, DECHÁRNA, DEŠŤOVKY, DIXÁL, DRŽÁK, DVANÁCTKA, FAJA, FLÍGHORNA, FORZÍROVAT, FRAKOUN, GAJGLE, HOLANĎANI, HOLÍRNA, KILAŘ, KLEZMER, KOMEDIÁŠ, KOPÁK, LUFTPAUZA, MACHRHAUS, MIŠPULT, MUNDŠTYK, PASTĚ, PRKNO, PŘESILOVKA, SÁGO, SOBÁŠKA, ŠKOPKY, ŠLÁGVERK, ŠVINDLGRIFY, VALDHORNA, VEDLOVKA, VYPUČÍNY

Slang pracovníků médií

Tento slang, někdy označovaný jako žurnalistický, zahrnuje nespisovné výrazy užívané v běžné, tedy neoficiální vzájemné komunikaci pracovníků médií. Rozumí se jím – tak jako v ostatních slanzích – ta část nespisovných výrazů, které popisují předměty, činnosti a situace specifické prodanou profesi. Za žurnalistický slang nepovažujeme slangové výrazivo užívané jako prostředek stylizace reportáží a dalších útvarů v médiích. Slang pracovníků médií zahrnuje v podstatě tři v různé míře samostatné okruhy – slang novinářský, rozhlasový a televizní. Každý z těchto dílčích slangů obsahuje jádro specifických výrazů, vázaných především na techniku toho kterého oboru. Existuje však řada výrazů společných pro svět médií obecně. Navíc jsou zřetelné přesahy do slangu hudebního, divadelního, filmového aj.

Klasický slang novinářů navazoval na obecný slang vydavatelský, tedy i polygrafický, resp. tiskařský (autky, bigovat, parchant, šnajtky, špígl). Charakter vyzrálého slangu má i slang rozhlasový, Český rozhlas vysílá již více než 80 let. Řada výrazů se používá již po mnoho desetiletí, Hubáček před čtvrt stoletím uvádí např. bambus, kašlátko, rámusárna aj. Některé výrazy jsou shodné se slangem divadelním (palma, brept, ping-pong, šlágvort), mnohé výrazy, zejména technické povahy, jsou shodné se slangem hudebním (mikrák, repráky, bedny, mixák, šibenice). Slang pracovníků televize pak v sobě spojil slang rozhlasový (bambus, klopák, vindšuc) a filmařský (hájka, kilo, švenkovat).

Za médium se dnes běžně považuje iinternet, kolem něhož také vzniká řada nespisovných výrazů. Z mnoha důvodů (z nichž část může být jistě subjektivní) jsme zatím tuto oblast odložili; a i kdybychom ji v budoucnu zařadili, pak spíše do oblasti slangu spojeného s výpočetní technikou než do slangu žurnalistického. Na závěr opět několik charakteristických výrazů ze slangu pracovníků médií.

ARMÁDA, AUTKY, BAMBUS, BOĎÁK, BOUCH, BRUNCLÍCI, BUBLÁK, ČASÁK, ČUCHÁK, FROST, GEROJŠ, HANDKA, INTELIGENT, KAŠLÁTKO, KLOPÁK, KRAJÁNEK, MIKRÁK, NÁJEZD, ODMLASKAT, PODKRES, RORÁTY, RUCHAŘ, ŠLÁGVORT, ŠPÍGL, ŠUML, ŠVENK, UTAVIT, VATA, VINDŠUC, VODÁRNA, VÝVĚSKY

Školní a studentský slang 

Slangové výrazy z prostředí škol představují poněkud specifickou skupinu. Školní prostředí má některé vzdáleně shodné rysy např. s prostředím vojenským. Mnozí žáci pociťují nedobrovolnost svého pobytu ve škole, mají strach z učitelů, někteří vůči nim cítí značnou antipatii. Spolu s tím je žák vystaven někdy silnému tlaku uvnitř kolektivu, děti i dospívající dokáží být velmi krutí, i když – na rozdíl od prostředí vojenského – fyzické projevy jsou méně časté. Šikanování v psychické oblasti však může být stejně nepříjemné. K tomu přistupují další „etologické“ atributy života v kolektivu, touha vyniknout, partnerské vztahy a konkurence v nich, resp. obecně interakce mezi oběma pohlavími. Oberpfalcerův postřeh o školní třídě, která ... bývá pevný celek, v němž platí „jeden za všecky, všickni za jednoho“... již zdaleka neplatí všeobecně a zní dnes spíše jako nostalgické připomenutí starých časů.

Toto vše, spolu s mládím a myšlenkovou nespoutaností žáků a studentů, je důvodem, proč studentská mluva má některé rysy společné s argotem. Zde, podobně jako v argotu, má velký význam jazyková hra a vtip a navíc i výrazná snaha o originalitu. Studentské prostředí odedávna lačně přijímalo výrazy z argotu a obecně výrazy silácké ze světa hraničícího s podsvětím. Kromě přejatých výrazů vyjadřují vztah k argotu také například romsky znějící „argotizující“ koncovky (cvígra, čégra, vysvjégro aj.). Někteří autoři v souvislosti se studentským slangem a jeho vztahem k argotu uvádějí, že v dávnější minulosti byl vztah studentů k argotu ještě těsnější, část studentů se skutečně stávala součástí potulné komunity, která byla nositelem i tvůrcem argotu. To se však týká doby vzdálené nejméně tři století a přímý vliv na moderní studentský slang zde nelze prokázat, dokonce ani předpokládat.

Školní a studentský slang je tedy oproti profesním slangům velmi proměnlivý a dynamicky se mění i v průběhu jedné generace. Touha po originalitě uvnitř kolektivu je hlavním důvodem, proč většina výrazů má velký počet synonym. Pro český jazyk (jako školní předmět) se v průběhu generací objevily výrazy čédina, češák, čénina, čenčina, čéša, češka a řada dalších. Přesto však při srovnání studentského slangu z třicátých let s dnešním zjistíme, že značná část výrazů je ve školním a studentském slangu stabilní. Není zde přitom rozhodující procento přetrvávajících a zaniklých výrazů, ale spíše jejich „váha“, tedy v jakém procentu jsou používány. A zde zjistíme, že dnes, stejně jako ve třicátých letech, je pro český jazyk stále nejčastější čédina, pro angličtinu anglina, pro francouzštinu fránina apod. Jako uvšech ostatních slangů, a ostatně i u jazyka spisovného, je zvuková stránka velmi důležitá. Osud nově vytvořeného slova patří ke klíčovým tématům studia slangů, diskuse o něm však přesahuje rámec tohoto slovníku. Na závěr opět několik charakteristických slov školního a studentského slangu, opět zařazujeme také některé výrazy zaniklé, s významem spíše historickým.

AKÁDA, ANGLINA, BAJLE, BAŇA, BIŽULE, CVÍGRA, ČÉDINA, DÉMON, DRBÁRNA, GRAFÁRNA, HNOJAŘ, KSICHTKURS, LABORKY, MATURA, NAPÍNÁK, POTÍTKO, PŘÍRAZ, RÍGO, SARDEL, STÁGRA, ŠTACE, ŠVINDLÁK, VYCHLE, ZAPEJKAČ

Drogový slang

Tento slang shrnuje výrazy spojené s užíváním nelegálních drog. Rozsáhlost drogového slangu ukazuje nepřímo na význam problému výskytu drogové závislosti mezi naší mládeží. Slang uživatelů drog opět zahrnuje řadu podslangů, a to slang uživatelů marihuany, slang spojený s halucinogeny (LSD, houbičky aj.) a slang uživatelů tvrdých drog. Co do počtu výrazů je na prvním místě slang spojený s marihuanou, resp. s konopím a jeho deriváty, což je jistě dáno relativně velkým počtem osob, které marihuanu kouří. Tento slang je také relativně známější, neboť řada mladých lidí se k marihuaně chová v podstatě jako k legální droze. Přesto se právě zde setkáváme s  prvkem utajování, např. v telefonních hovorech (pálit cédéčka). S takovým utajováním typickým pro argot se dnes jinak již nesetkáváme (pokud sem nepočítáme dnes mediálně populární kapříky; ty však mají charakter konspirace, byť kriminální). Specifický podslang vznikl v souvislosti s domácím pěstováním marihuany, řada výrazů zde však nemá charakter slangu, nýbrž technických výrazů. Na okraj je třeba uvést, že ve starém argotu i v obecné mluvě existuje velký počet synonym spojených také s legálními drogami, tedy s alkoholem a cigaretami, což platí i pro německý argot či hovorovou němčinu. Zde uvádíme několik výrazů charakteristických pro slang uživatelů drog.

ALGUŠKA, BELÁČ, BRKO, BUCHNA, ČOKOLÁDA, DEKL, DIÁK, DOJEZD, ERKO, FÉRÁK, HADRÁK, HALUŠKY, HERODES, KÁČKO, KEDR, KOKS, NÁŠLEH, PEŘÍ, PIKO, SMAH, SMAŽKA, SMOTNOUT, ŠPEK, TRÁVA, TRIP, VAŘIČ, ZBOŽÍ

 «Интересное»

 Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.
Представьте себе ту тишину, которая настала бы, если бы все говорили только то, что точно знают.

Strach je nemoc špatného svědomí.
Страх – это болезнь нечистой совести.

Ženy se nevystrojují pro úžas a obdiv nás mužů, nýbrž pro úžas a podiv žen.
Женщины одеваются и прихорашиваются не для того, чтобы восхищать и удивлять нас, мужчин, а для того, чтобы восхищать и удивлять женщин.

My říkáme láska, ale on je to celý zástup citů, ani je v tom houfu nemůžeme všechny rozeznat.
Мы говорим «Любовь», но в действительности – это целая громада чувств, но в этой куче мы просто не в состоянии распознать их по отдельности.

 
В рассылке использовались материалы учебника А.Г. Широковой «Чешский язык», сайтов Slangy.cz, http://www.citaty.kvalitne.cz/