Здравствуйте снова, уважаемые подписчики!

Приветствую всех вновь подписавшихся – всегда рада знакомству. Приятно, что вы не ленитесь, смотрите архив и выполняете домашние задания из прошлых уроков.

 Сегодня с «Начинающими», как и обещала, мы изучим спряжение притяжательных местоимений и потренируемся их употреблять. «Продолжающим» предлагаю продолжение материала про тонкости и разновидности сленгов в чешском язвке, сегодня рассказ о некоторых видах сленгов в чешском языке. Окончание – в следующем выпуске. Раздел «Интересное» сегодня будет весёлым – в нём будет представлено несколько анекдотов.

 «Для начинающих»

 а) Возвратно-притяжательное местоимение svůj склоняется как местоимения můj, tvůj и указывает на принадлежность к любому лицу, являющемуся в предложении подлежащим:
Dej tu knihu do svého stolu.
Šel jsem je svému učiteli.
Každý bude psát na svůj papír

б) В именительном и винительном падежах ед. и мн. числа у местоимений můj, tvůj, svůj употребляются параллельные сокращенные и полные формы.
В именительном падеже мн. числа мужского рода при существительных одушевленных чаще употребляются формы moji, tvoji (moji bratři, tvoji rodiče).

Таблица довольно объёмная.

Тем не менее, пусть вас это не пугает. Постарайтесь внимательно её рассмотреть и разобраться в ней.
И помните – если что-то остаётся непонятным, вы всегда можете задать мне вопрос по адресу: czechlanguage@yandex.ru

  Домашнее задание:

 Вместо точек вставьте пропущенные притяжательные местоимения:

То je ... mladší bratr. - Profesor mluví o úspěších ... bratra. - Otec daroval ... bratrovi nové pero. - Kamarádi navštívili ... bratra. - Drahý bratře, proč tak málo píšeš o ... úspěších? - Jdu na procházku po městě se ... otcem. - Vedle ... domu je pěkná zahrada. - Cesta k ... domu vede přes park. – Okna ... pokoje jsou obrácena na jih. - Rád čtu ... dopisy, jsou zajímavé. - Žena ... kamaráda také studuje na univerzitě. - Sestra nám často psala o ... synech. - Profesor jede se ... studenty na hory.

 Пока даю вам время разобраться в склонении. В следующий раз дам побольше заданий на тренировку – заодно проверим, насколько вы легко овладеваете большим объёмом нового грамматического материала.

 А пока для Вас ещё несколько фраз для «разговорничка»:
Máte, prosím :..? - У вас есть : ?
Kolik to stojí? - Сколько это стоит?
Kolik jich tam je? - Сколько их там?
Jen se dívám, děkuju. - Я пока смотрю, спасибо.
Kde je pokladna? - Где находится касса?
To je všechno, děkuju. - Это все, спасибо.

 «Продолжающим»

 … Poznámky k vybraným slangům

Vojenský slang

Vojenská mluva měla odedávna „argotický“ ráz, alespoň ve smyslu vysokého počtu vulgarismů. Český vojenský slang je do určité míry zrcadlem politických proměn naší společnosti v průběhu 20. století. V roce 1918 byla oficiální německé vojenská terminologie nahrazena českou, čímž se řada dříve standardních výrazů ocitla ve sféře slangu. Změna, která se odehrála o 30 let později, byla mnohem drastičtější, neboť se netýkala primárně terminologie, ale rozsáhlé výměny personální. Terminologické změny pak samozřejmě následovaly. Poslední velkou změnou je zrušení základní vojenské služby, která bývala nepochybně největším zdrojem vojenského slangu.

Mezi vojenskými výrazy se až dodnes drží (nebo alespoň do nedávné doby držela) řada výrazů německých, výrazů z ruštiny se natrvalo uchytilo jen několik. Mnoho výrazů vojenského slangu má charakter ironie, vtipu a jazykové hry. Významným tématem býval v době základní vojenské služby „kult čísla“, tedy počtu dnů zbývajících do konce vojny (zobák řekni číslo ... pět set padesát ... ty kokot, to je za milion). Podle tohoto čísla se pak vojáci – nezávisle na skutečné hodnosti – rozlišovali do skupin po půl roce (odpovídalo to tradičním dvěma nástupním i výstupním termínům v průběhu roku), přičemž klasické výrazy bažant, starší rajonista, mazák a suprák mívaly velký počet synonym. S rozdělením vojáků na starší a mladší byla spojená rozsáhlá oblast šikany, opět reprezentovaná velkým počtem typicky vojenských slangových výrazů. Zde je několik typických výrazů z vojenského slangu.

ABSÍK, ATOMBORDEL, BAGR, BARTOŠ, BAŽANT, BENÁTKY, BENDŽO, BIGOŠ, BLEMBÁK, BOMOGO, BONZÁK, BRATISLAVA, BUZERPLAC, ČVIRIKANT, DÝZLÁK, GAGARIN, GUMA, HOLUB, KAPRÁL, KOMBAJN, KONGO, MAZÁRNA, MILIONÁŘ, PARAGÁN, POLITRUK, PTÁK, RAJČÁKY, RAJÓNY, ROZJET, SAIGON, SUMKA, SUPRÁK, ŠPAGÁT, ŠVANCPARÁDA, ZADÍRAT, ZOBÁK, ZUPÁK

Řemeslnický a technický slang

Technické názvosloví bylo po dlouhou dobu převážně německé, jeho počeštění byl významný úkol našeho národního obrození i mezi válečného období. Původní německé výrazy se tak dostaly do vrstvy nespisovné, část z nich zanikla, část se však stala součástí různých profesních slangů. Jejich znalost bývá často považována za znak příslušnosti k dané profesní skupině.

Přesné rozlišení slangu řemeslnického a technického není dost dobře možné, skupiny se výrazně překrývají, v mnoha případech je spíše intuitivní a ovlivněné názorem lidí z jednotlivých profesí. Zde je několik příkladů řemeslnického a technického slangu.

AMPUS, BÁCHAMR, BAKNA, BLENDA, BÓRCAJK, CINTYLA, CÍPANT, DRÁTLÉRA, FALCMAŠINA, FANKA, FÁZA, FLACHAJZN, FUŠVANC, GATR, GROT, HEFT, JEKL, KNECHT, KNEJP, KREPNA, KUPLOVAT, KVINT, LÁGR, LAUFR, LETLAMPA, MACEK, MAFL, MUFNA, MUNDŠTYK, PAJSR, PERTLOVAT, PINZLŠTRYCH, PONK, RÁČNA, ROLNA, ŠÁBR, ŠALUNK, ŠLIC, ŠLUS, ŠMELC, ŠPANUNK, ŠPÉRKLAPKA, ŠPROSNA, ŠRANK, ŠTEKR, ŠVAJSAPARÁT, ŠVIMR, TEMOVAT, TYPLE, ŽENGLE

Železničářský slang

Tento slang svým způsobem patří do skupiny technického slangu, je však natolik specifický, že jej řadíme do zvláštní skupiny. Železničáři tradičně představovali početně velmi rozsáhlou skupinu pracovníků. Charakter práce, ve které hrozí v každém okamžiku riziko nehody, kde se lidé musejí spolehnout jeden na druhého, práce vyžadující kvalifikaci, přesnou organizaci práce a důsledné dodržování předpisů, vytvářel typické předpoklady pro pocit profesní sounáležitosti. Slang pak tento pocit dále utvrzuje. Slangové výrazivo je proto stabilní, mění se spíše s vývojem techniky a organizace práce, než snahou o originalitu a jazykovou hru. To však nevylučuje určité procento výrazů, které obsahují prvek jazykového vtipu, tak jako u většiny ostatních slangů.

Tak jako ve všech technických oborech, i železniční terminologie byla původně německá. I zde došlo v průběhu 20. století k řadě významných změn. Elektrifikace tratí a následné odstavení parních lokomotiv odsunuly tu „nejromantičtější“ část železničního slangu do historie, v tomto slovníku – podobně jako u ostatních slangů – však uvádíme i řadu kdysi významných slangových výrazů, které již nyní pomalu upadají v zapomnění. Pro podrobnější poučení o železničním slangu opět odkazujeme na dílo Jaroslava Hubáčka. Uvádíme opět několik charakteristických výrazů ze železničářského slangu.

ANGLIČÁK, BÁNMAJSTR, BOBINA, BUMLÁK, DATEL, FÍRCIMRA, FOFRÁK, HAJCR, HARFA, KOLOŤUK, KUPLE, LAUFBREŤÁK, PAKR, PAPOUŠEK, PEŠUNK, PLATON, PUFR, RANŽÍR, SAMLÁK, ŠÍBR, ŠINÁGL, ŠÍNY, ŠUSTROVAT, ŠVELER, VECHTROVNA, VEKSLE

Slang pracovníků městské dopravy

Rozvoj městské hromadné dopravy začal na přelomu 19. a 20. století, a to nejdříve v Praze, Brně a Ostravě. V průběhu první poloviny 20. století se pak městská doprava rozšířila také do dalších krajských měst a postupně i do měst okresních. Počet zaměstnanců městské hromadné dopravy je sice menší než počet pracovníků železnice, avšak i oni představují velmi rozsáhlou profesní skupinu. Slang pracovníků městské dopravy zahrnuje určité jádro, které vyplývá ze samé podstaty dopravy cestujících (černoch, kecafon, kaštani), do jisté míry se pak liší slang tramvajácký a autobusácký. Tramvajácký slang, a do značné míry také slang pracovníků pražského metra, obsahuje řadu výrazů shodných se slangem železničním (angličák, kuplovat, šíny, veksle), což je dáno shodnými technickými podmínkami kolejové dopravy. Podobně slang řidičů autobusů navazuje na slang motoristický. Podíl výrazů německého původu je však oproti zmíněným příbuzným slangům nižší, v dnešním slangovém výrazivu je obecně počet slov cizího původu malý.

ANGLIČAN, ARAB, BABOSED, BAČKORY, BOŠÁK, ČERNOCH, ČOČKY, FÁRPLÁN, GUMÁK, HOUSENKA, KAŠTANI, KECAFON, KOLEČKO, KUPLOVAT, MASO, MRTVÁK, PANŤÁK, SVĚTLA, ŠEMÍK, ŠUMÁK, ŠVEC, VRAK

Motoristický slang

Rozvoj motorismu začal přibližně o půl století později než rozvoj železniční dopravy. I zde je nejstarší vrstva slangového výraziva německého původu, přestože většinou pochází až z období samostatné republiky. Na rozdíl od řady jiných oborů, motoristický slang nelze jednoznačně klasifikovat jako slang profesní. Jde rovněž slang zájmový, neboť hlubší technické znalosti potřebné často k rozsáhlým opravám či úpravám vozidel byly všeobecně rozšířené. Nedostatkové hospodářství za minulého režimu tuto situaci konzervovalo v podstatě až do konce 80. let. Na druhou stranu celkový charakter starší vrstvy motoristických slangových výrazů má po všech stránkách rysy profesního slangu. Bylo to dáno jednak tím, že početně menší, avšak odborně rozhodující částí mluvčích byli profesionálové (automechanici, řidiči z povolání), jednak tím, řečeno trochu odlehčeně, automobil či motocykl byl po dlouhou dobu nejen užitkovým předmětem, ale často též předmětem velké péče a lásky, byl tedy „velmi vážnou záležitostí“.

Motoristický slang zahrnuje několik skupin výrazů spojených s jednotlivými činnostmi, resp. profesemi. První skupinou jsou výrazy řidičské, druhou výrazy technické, zejména typické pro opravu vozidel a na ně pak navazující poměrně nová skupina slov z prostředí sportovních úprav vozidel, tzv. tuningu. Specifickou skupinu výrazů pak představují výrazy „motorkářské“.

BAČKORY, BEJBINA, BLEMBÁK, BOŠÁK, CALIF, ČIPOVAT, DEMFR, DOUTNÍKY, DRAPÁK, EŠELA, FÁRA, FOFRKLACEK, FRÉMA, GABRIO, GABRIOLET, HAUBNA, HRAZDY, KNÉDL, KOSTI, KRŇÁVKY, KUPL, KVALT, KYBLE, METLA, PAKNY, PAROHY, PŘEFÓROVAT, REJD, SAHARA, SLIKY, ŠALTPÁKA, ŠKODÁRNA, TARGA, TATOUŠEK, TORPÉDO, VYLÁGROVAT

Sportovní slang

Sport představuje ideální prostředí pro vznik a rozvoj slangu. Jde o prostředí, kde hrají významnou roli emoce jak na hrací ploše, takv hledišti. Soustředění na výkon staví jazykovou správnost zcela na vedlejší kolej – jakkoli každá pravidla obsahují oficiální terminologii – ve vyjadřování má přednost úspornost a funkčnost. Počátky sportovního slangu jsou i v tomto případě spojeny s absencí českého názvosloví, přičemž však zde – na rozdíl od slangů technických – hrála od počátku významnou roli angličtina (kopaná, hokej, tenis aj.). Tam, kde se vžil český ekvivalent, představuje původní anglický termín obvykle slangový výraz, v řadě případů je však těžké rozhodnout, zda jde o slang nebo již odborný termín.

Jsou v podstatě čtyři skupiny mluvčích užívajících sportovní slang. Tou první jsou vrcholoví, resp. profesionální sportovci spolu s trenéry a sportovními činovníky. Ti tvoří sice jen menší část osob zainteresovaných sportem, jsou však tvůrci jak terminologie, tak většiny výraziva slangového. Od této skupiny slang ochotně přebírají amatérští sportovci, a o co menší je jejich šance se dostat mezi profesionály, o to více dbají na „pečlivé“ užívání slangu. Další významnou skupinu představují sportovní žurnalisté. Sportovní fanoušci, jako hlavní příjemci informací sportovních žurnalistů, tvoří čtvrtou, početně největší skupinu.

Sportovní slang dnes představuje jednu z nejrozsáhlejších skupin nespisovného výraziva. Podobně jako u technických slangů zařazujeme jen menší část, zejména tu, která je běžnému čtenáři blízká obsahově. I zde pak odkazujeme na Hubáčkovo dílo, kde například hokej či jezdecký sport je zpracován velmi pečlivě.

AUSTRALAN, BAFÍK, BANÁN, BEDNA, BĚHAČKY, BEJZLAJNA, BETLÉM, BORTLAJSNA, BOURÁK, BRAMBORY, ČENDŽ, ČTVRTKA, DEBLMIX, DURŠLOK, EMPAJR, FLASTR, HÁČEK, HOUSLE, KANÁR, KŇAFR, KUFROVAT, KVALDA, LOŽENKA, MINELA, PIKL, POUŤÁK, REMEK, SVĚŤÁK, ŠAJTLE, ŠLAJSNA, ŠPÍLMACHR

... Pokračování následuje...

«Интересное»

"Pane doktore, co mám dělat? Moje žena si myslí, že je slepice."
  "A jak dlouho to už trvá?"
  "Tři roky."
  "A to vám to celou dobu nevadilo? Až teď?"
  "Když my jsme ty vejce potřebovali."

 Doktoři mohou být obecně rozdělení takto:
Všeobecní lékaři neumí nic a dělají toho málo.
Chirurgové znají málo a dělají všechno.
Internisti znají všechno a nedělají nic.
Patologové znají všechno a dokážou udělat cokoliv, ale většinou je už pozdě.

 "Pane Bože, co je to pro tebe tisíc let?"
  "Chvilička."
  "A Pane Bože, co je to pro tebe tisíc dolarů?"
  "Penízek."
  "Pane, prosím tě, dej mi penízek."
  "Jistě, počkej chviličku."

 Profesor říká:
  "Dnes vás pustím o čtvrt hodiny dřív. Odcházejte prosím potichu, ať nevzbudíte nikoho ve vedlejších učebnách."

В рассылке использованы материалы сайтов Slangy.cz и http://www.jokes.cz/